Les temps sont durs pour les rêveurs.

Prsteny moci jsou na sítích tak ukrutně hejtovaný seriál, až si říkám, že někdo vyhlásil Bombadilovu cenu za nejblbější plivanec nejtupějšího orka. Přesto tvrdím i po druhé sérii, že jde o jeden z vůbec nejlepších, jaké kdy kdo natočil. Možná už jsem sám, kdo si to myslí, možná se ke mně připojí hrstka nezdolných elfů z Eregionu.

Do Manausu je to z Ria tři a půl tisíce kilometrů. A pořád jste v Brazílii. Zatímco v Manausu bylo 38 a šílené vlhko, v Riu bylo příjemných 25. Brazilská zima jak se patří. Manaus mě už roky lákal ne proto, že jde o pekelně špinavou bránu do Amazonie, ani proto, že město získalo jako první na světě kolektivní...

Když už jsem u těch pláží, tak Rio de Janeiro je koncentrované na pláž Copacabana. Určitě nejslavnější ze všech pláží na světě. A taky asi nejdemokratičtější. Potkáte tu hlavně ty nejobyčejnější Brazilce z celého města, kteří se sem jezdí třeba tři hodiny autobusem vykoupat. A taky lidi z nebrazilsky drahých hotelů i ty, kteří žijí v Babylónii,...

V Salvadoru, což je ve východobrazilském státě Bahía, každý vykládal o tom, jak boží je Boa Viagem. Salvadorci pořád zasněně vykřikovali boa viážem, boa viážem. Mělo jít o takřka nekonečně dlouhou pláž na severovýchodě ve státě Pernambuco, konkrétně ve městě Recife. Nešlo se tam nevydat a nepronajmout si byt přímo na té mýtické Boa Viážem. A...

Brazílie není až tak nebezpečná, jak se tvrdí. Favel jsem prošel několik a nikde nebyl problém (pokud tam nefotíte). Výjimkou byl Salvador, město s úžasným historickým koloniálním centrem, neprodyšně obšancovaným jednotkami vojenské policie. To aby se v poklidu odíraným turistům nic nestalo. Mimo centrum je to město mnohem levnější a hlavně...

Hlavní hvězdou Colours of Ostrava byl samozřejmě Irvine Welsh. Publikum měl jednoznačně nejstarší a říkal zdaleka nejchytřejší a nejvtipnější věci. Jinak mě uchvátili dva lidé - hned na začátku Tom Morello, který je s kytarou geniální, bolševik nebolševik, a na úplném konci James Blake, který naživo dalece překonává svoje nahrávky.

Znáte je všichni. Okupují státní prebendy a kynou. Když před nimi nežmouláte čepici, začnou neskutečně prudit. Někteří kromě klanění očekávají automaticky i obálčičku. Když je pošlete do hajzlu, začnou se vám mstít. Na stavebních úřadech, na přepážkách inspektorátů, v kancelářích institucí včetně těch kulturních. Jistě se to netýká všech, ale...

Čím víckrát vidíte Řím, tím dřív se tam potřebujete vrátit. Protože Řím je vášeň, trn, žal, čas a svět. Město ozvěn, iluzí a přání. A právě tam nejvíc platí to, co říká Jep Garmabandella o triku zvaném život: Finisce sempre così, con la morte. Prima, però, c'è stata la vita, nascosta sotto il bla bla bla bla bla. È tutto...

Národovecké, pseudovlastenecké, fašistické a též bolševické strany a straničky se už zase bijí v prsa, kdo z nich postaví větší plot, natáhne špičatější ostnáč, vykope hlubší zákop a obrní kostely proti přestavbě na mešity. Málokdo z nich ale řekne, kdo za migrací a krizí stojí a bude stát – klimatické změny, ruská propaganda a válka a nesnesitelné...

Eurovolby jsou z dlouhodobého hlediska mimořádně důležitým voličským aktem. Je to souboj mezi přináležitostí k západní Evropě, kam patříme nepochybně od 10. století, a mezi zastydlým nacionalismem a panslavismem, jehož nebezpečí nedokázali intelektem a rozhledem nepříliš dotčené části společnosti vysvětlit Havlíček, Masaryk, Kundera, ba ani Havel....

Siena se za sedm osm století skoro nezměnila. Nejde jen o dokonale zachovanou středověkou podobu nádherného padesátitisícového toskánského města, ale o způsob života. Obec je celou tu dobu rozdělena do kontrád, kterých je v současnosti sedmnáct, a ty si střeží svá území. Sousední čtvrti se nenávidí, s těmi vzdálenějšími se naopak spolupracuje.

FILMY, SERIÁLY, KNIHY, KOMIKSY, DIVADLO, VÝTVARNO, PROSTĚ KULTURA A POPKULTURA, A ANO, SEM TAM SE DO TOHO VEJDE I CIRKUS ZVANÝ POLITIKA.