... nejmenuji se; jsem nikdo, jsem hůř než nikdo, jsem krysař ... 

tyhle stránky jsou i odporem k asociálním sítím: ty se jeví být bezelstné, leč svádí k pištění a vřískotu, co končí nad propastí

Téma je týdeník, kde mám (stále ještě) svobodu a prostor. A hodně se čte. Proto v něm pracuju, byť novinařina nikdy nebyla můj hlavní zájem, spíš smysluplná obživa.

Dřív jsem byl v Instinktu, Týdnu, ve Víkendu MF Dnes... Začínal jsem jako reportér v Reflexu.

Vystudoval jsem mj. historii na FF UK, divadelní tvorbu na DAMU a žurnalistiku na FSV UK.

Tím jsem se zabýval i na Vídeňské univerzitě. Dokončovat práva mi už přišlo zbytečný…

Radost z erudice je vyhrazena ztroskotancům, tvrdí jeden z mých malých bohů Umberto Eco.

Jako vedlejší produkt mi zůstalo jedno zkažené oko, dva červené diplomy a tři doktoráty, byť jméno si jimi neobtesávám. Přijde mi to stejně nostalgické jako pera v čelenkách indiánských náčelníků. Brka ovšem mají větší styl...

To není nic proti indiánům. Naopak. Indiáni jsou super. Jako ostatně každý jiný člověk. Skoro.

Střílím ostatně z luku. A lyžuju. A chodím. Do vysílení. Jo, slovo ostatně se mi líbí.

Mám rád černou. Nejen tu písničku, též barvu.

Mám rád sever. A zimu. A severský humor.

Mám rád prostor. Moře prostoru. Všude.

Nemám rád malost, což s tím souvisí. Ale nesouvisí to s Aťkou Janouškovou.

Mám rád les. Les mytág. A taky Krabatinu, Mrchovinu čili Vrchovinu. Velkorysost. Vášeň. Večery. Vajíčka na měkko. I vejce Benedikt. I pana Vajíčka. I pana Tau. I tautologii. No nic... 

Vše důležité najdete na blogu o kousek vedle. Vpravo. Nahoře →

A ještě pár věcí o těch barvách...

Barva: Černočerná.

Co nemusí být nutně jiné, je ideální černé, viz Caravaggio. Někdo tvrdí, že černá není barva. Je.

Světová strana: Sever

The North Remembers.

Století: 13.

Kromě malířství, tam 17.

Vyznání: Pohan

Jsme pravlast Keltů, nikoho jiného. Tečka.

Eysenck: Melancholie

I srandu dělá líp smutnej člověk.

Architektonický styl: Gotika

Gotika je hmotným výrazem vznešenosti a povznáší tudíž i ducha. S tím nic nenaděláme.

Ovoce: Borůvka

Moje borůvkové noci... i když jsem chtěl dlouho bydlet v obrovské jahodě, později pragmaticky v kešu.

Politické přesvědčení: Monarchista - feminista

Viz Alžběta II. V politice nemá být víc žen, ale většina žen. Pokud to není Marie Benešová...

Historická postava: K. H. Borovský

Neuvěřitelně prozřetelná mysl. Věštec, ale opravdovej, ne blbec z EZO TV.

Média: Falter, Deník N, Art & Antiques, Whynow, Babylon (ten hlavně)

Tisk skoro nečtu, čtu knihy. Navíc pomalu. Potřebuju se dožít 312 let, abych stihl přečíst aspoň něco.

Hudba: Trip Hop

Taky severský a irský folk, český androš, americké sedmdesátky a skotský rock. A Mozart.

Hudebník: Krysař

Píšťala Krysařova probouzela staré sny a staré hoře.

Období: Podzim

Wake Me Up When September Ends.

Filozofický směr: Romantismus

Individualita, příroda, zpřítomněná minulost.

Svatý: František z Assisi

Fascinující je právě jeho vztah k přírodě a k tomu, co je malé, nepatrné, bezbranné.

Kulturní hnutí: Beatnici.

Zvlášť v porovnání s tím, co zuřilo v padesátkách tady.

Sny: zásadně surrealistické

Obrovité oko na kolejích se pomalu sune mezi domy a kdykoliv mě uvidí, řekne: "Tech!"

Kmen: Trampové

I když si - nerad - myslím, že tenhle kmen už žije jen z nostalgie a je spíš nemrtvý než živý.

Rozum nebo cit: Emoce

Emoce jsou barvy a život, to druhé kalkulačkou spočítaná cesta ke smrti.

Slunce nebo Měsíc: Měsíc

Viz Oslněni sluncem.

Sport: Lukostřelba

Pasivně curling.

Moderní směr: Dekadence, surrealismus

Oboje žije dodnes.

Nástroj: Violoncello

Co možná nejhlouběji, jak už psal Karel Hlaváček o viole.

Strom: Dub, buk

Dub je keltský posvátný a odvěký český národní strom mimo jiné. Buk je chlapák, jak říkal můj děda.

Květina: Vlčí mák

Krvácí vlčí máky v obilí...

Jméno: Veronika, Matěj

Nevím proč. Lidi ostatně vypadají často jako jejich jméno.

Hrdinové skuteční: piloti RAF, svobodné matky

Piloty a odbojáře, pokud je nezabili náckové, popravili nebo pozavírali bolševici. Nějaký rozdíl?

Hrdina knižní: Severus Snape, Jaime Lannister

Věci, které dělám pro lásku...

Kultovní postava: Miloš Frýba, Saskia Burešová

Trvalost a v druhém případě i noblesa jako základní konzervativní hodnoty.

Země: Norsko, Kanada

Norway. Today.

Ta žena: Amélie Poulain, Monica Bellucci, Božena Němcová

Francouzsko-italská osa končící na česko-německém pomezí.

Místo: Řím, Lofoty, Novohradské hory

Italsko-norská osa končí na česko-rakouském pomezí.

Zvíře: Kočka

Sumýš je ale taky dobrej. Nevypočitatelnej.

Auto: Volvo

Nemám rád auta, ale jako skandinávský patriot a majitel nemohu jinak.

Pohyb: Chůze

Nechápu běh, pokud není indiánský.

Živel: Voda

Pokud nejde o chlorové peklo kolínského plavečáku, kde mě kdysi šikanoval sadistický trenér Řehák.

Pták: Krkavec

Jediná výhoda globálního oteplování.

Mýtus: Nuadův meč

Nejhloupější mýtus je naopak panslovanská fantasmagorie, viz stoleté krvavé polsko-ruské vztahy.

Politické preference: zelená pravice, konzervatismus cca sto let zpátky, dnes pravý liberální střed

Přijatelné jsou pro mě více či méně jasně prozápadní a proekologické strany.

Americká a britská politika: Demokrati, konzervativci

Kdysi by to byli američtí republikáni, neb demokrati bývali jižanští rasisti.

Vlastnost: velkorysost

Opakem je smrtící kombo: malost, chamtivost a fanatismus.

Trauma: Škraloup v kakau.

Na paty mu šlape dušená mrkev, němčinářka na gymplu a jedna posedlá stalkerka na a po vysoké.

Klub: Sparta

To je rodový, já si to nevybral. Na gymplu jsem byl zběsilý fanoušek L.A. Kings, netuším proč.

Řeka: Sázava aneb česká Mississippi

Jsem doslova odkojen tímhle magickým hnědohnědým záhadným líným veletokem. 

Strašidlo: Hejkal

Dej si pozor na les, ať tě nespolkne hýkal a rudý vřes.

Bájná bytost: Lešij

Lesapán, Lesoduch, Rýbrcou čili Repicul (čti opačně)... Mám doma úchvatného od Karla Jerieho.

Mytologická bytost: Cernunnos

Rohatý bůh je mytágo a nejdávnější ozvěna zdejších mýtů. Zanechal stopy v podobě Zelených mužů.

Divadlo: Akademietheater Wien

U nás Studio hrdinů, dřív i Dejvické a hodně dřív Na Zábradlí.

Kino: Pilotů

Peklo je, že nám kdysi na Vinohradech kdysi zrušili Illusion.

Kavárna: V Sedmém nebi

Též třeba Tradice v Kolíně, doma Kaaba, Mamacoffee, I Need Coffee, Fra, Pražírna, Mlýnská...

Pitivo: Víno, červené, nikdy české.

Merlot, carménére, z piv Casteel Rouge, vůbec nepiju věci jako plzeň, gambrinus...

Krása: zrcadla, oči, rty a ňadra

J. ví... Věděla. Teď je z ní R.

Oblíbené slovo: Vdechujemně.

Autorem je Pavel Šrut. Osypky mám ze slova lahodný. Nevím proč. A z obratu mít osypky.

Maso: Krůta

Nejím vepřový, viz Pulp Fiction.

Bytostný strach: hadi, hnědorudý fanatismus

První je vrozené, druhé zkušenost, že mezi bolševickým a fašistickým viděním světa není rozdíl.

Komik: Ing. V. Klaus st.

Miluju ho. Ani Ricky Gervais nebo John Cleese mě nedokážou tak rozesmát, fakt ne.

Skutečně nejvtipnější člověk: Liniers

Geniální humor bez pointy. Neuvěřitelné je, že tenhle člověk tvoří v Argentině. I když - Borges byl vlastně taky Argentinec.

Zbabělci: Estébáci a estébáčci

Konfidenti, kolaboranti, domovnice, práskači, důvěrníci, michlové, slouhové, prostě trpaslíci.

Kámen: Opuka

Její zdi jsou uhrančivý.

Anděl: Jméno nevím, ale vypadá jako chlap v kravatě.

Naposledy mě vysekal ze sraček na vídeňské Maria-Hilfer Straße 

Padouch: Horác Hogofogo a Karel Sabina

Z živých Kalousek.

Sportovec: Emerich Rath, Věra Čáslavská

Zabíjej mě naopak fotbalisti (dá se bitva vyhrát simulováním?) a nějak nechápu existenci motosportu.

Komentáror: Petros Michopulos

Když jsi rozený herec a dokonale rozumíš politice. Tady si to samé myslí každý hospodský kecal.

Mudrlanti: Mudři, vyškolení v historii, jazykovědě a vševědě.

Sbírám maily od lidí s potřebou podepsat se Ing. nebo MUDr. a vysvětlit historikovi, že o historii neví ani zbla.

Nejnebezpečnější podvod: Vydávat nacionalismus za vlastenectví.

A taky fašismus za konzervativní hodnoty, což vzdělanější konzervativce zahnalo mezi liberály.

Největší světový Čech: Miloš Forman

A taky Václav Havel a Milan Kundera.

Nejmenší Čech: Miloš Sheev Palpatine

Tomu se aspoň smějou, zatímco o existenci ing. Klause nemá nikdo, ale opravdu nikdo ani tucha.

Nejdůležitější věc: svoboda

Včetně svobody milovat.

Nejsmutnější paradox: Skutečná svoboda nutně znamená větší či menší samotu.

Veselé na tom nicméně je, že do jakékoliv samoty se vždycky nějak vláme láska. Jak to dělá, nevím. 

A co mi děsivě chybí: Moře.

Bez moře postrádáme velkorysost. A bez velkorysosti jsme malí. A ještě menší...

...

A víte, co Umberto Eco ústy Viléma z Baskervillu ještě říkal? 

Jen malí lidé se zdají být normální.