TÉMA je nejlepší týdeník. Proto v něm pracuju. Nejspíš.

Dřív jsem byl v Týdnu, Instinktu, MF Dnes...

Začínal jsem jako reportér v Reflexu.

Vystudoval jsem historii na FF UK, žurnalistiku na FSV UK a divadelní tvorbu na DAMU.

Tím jsem se zabýval i na Vídeňské univerzitě.

Dokončovat práva mi už přišlo zu viel, byť esteticky to tam šlo.

Radost z erudice je vyhrazena ztroskotancům, tvrdí jeden z mých malých bohů Umberto Eco.

Jako vedlejší produkt mi zůstalo jedno zkažené oko, dva červené diplomy a tři doktoráty, byť jméno si jimi neobtesávám. Přijde mi to stejně nostalgické jako pera v čelenkách indiánských náčelníků. Brka ovšem mají větší styl...

To není nic proti indiánům. Naopak. Indiáni jsou super. Jako ostatně každý jiný člověk. Skoro.

Střílím ostatně z luku. A lyžuju. A chodím. Do vysílení. Jo, slovo ostatně se mi líbí.

Mám rád černou. Nejen tu písničku, též barvu.

Mám rád sever. A zimu. A severský humor.

Mám rád prostor. Moře prostoru. Všude.

Nemám rád malost, což s tím souvisí. Ale nesouvisí to s Aťkou Janouškovou.

Mám rád les. Les mytág. A taky Krabatinu, Mrchovinu čili Vrchovinu. Velkorysost. Vášeň. Večery. Vajíčka na měkko. I vejce Benedikt. I pana Vajíčka. I pana Tau. I tautologii. No nic... 

Vše důležité najdete na blogu o kousek vedle. Vpravo. Nahoře.