
TÉMA je nejlepší týdeník. Proto v něm pracuju. Nejspíš.
Dřív jsem byl v Týdnu, Instinktu, MF Dnes...
Začínal jsem jako reportér v Reflexu.
Vystudoval jsem historii na FF UK, žurnalistiku na FSV UK a divadelní tvorbu na DAMU.
Tím jsem se zabýval i na Vídeňské univerzitě.
Dokončovat práva mi už přišlo zu viel, byť esteticky to tam šlo.
Radost z erudice je vyhrazena ztroskotancům, tvrdí jeden z mých malých bohů Umberto Eco.
Jako vedlejší produkt mi zůstalo jedno zkažené oko, dva
červené diplomy a tři doktoráty, byť jméno si jimi neobtesávám. Přijde mi to stejně nostalgické jako pera v čelenkách indiánských náčelníků. Brka ovšem mají větší styl...
To není nic proti indiánům. Naopak. Indiáni jsou super. Jako ostatně každý jiný člověk. Skoro.
Střílím ostatně z luku. A lyžuju. A chodím. Do vysílení. Jo, slovo ostatně se mi líbí.
Mám rád černou. Nejen tu písničku, též barvu.
Mám rád sever. A zimu. A severský humor.
Mám rád prostor. Moře prostoru. Všude.
Nemám rád malost, což s tím souvisí. Ale nesouvisí to s Aťkou Janouškovou.
Mám rád les. Les mytág. A taky Krabatinu, Mrchovinu čili Vrchovinu. Velkorysost. Vášeň. Večery. Vajíčka na měkko. I vejce Benedikt. I pana Vajíčka. I pana Tau. I tautologii. No nic...
Vše důležité najdete na blogu o kousek vedle. Vpravo. Nahoře.