Poslední souboj

Asi nejlepší letošní film. Určitě to není film o středověku. A není to ani zdaleka jen film o znásilnění. Je to jednoduše o tom, jací jsou muži kokoti. Všichni.

Zní to banálně, ale na to v kině během chvíle zapomenete. Tohle je tak dobře natočené, že vám vůbec nejde do hlavy, že to dělal 83letý režisér. V tomhle věku tvůrci už dávno nonšalantně plodí sentimentální vinařské řachandy, rochní se v urputné laskavosti a sází nostalgické životopisy hudebních skladatelů jak notovou osnovu. Ne tak Ridley Scott, který zase o kus posunul úroveň snímání bitevních scén. Mimo jiné. Nemá cenu se rozepisovat o pozoruhodně postupně skládaném ději, skvělých hercích (Matt Damon je ve své spravedlivosti absolutně dokonalý), věrohodných lokacích a reáliích, to zkrátka musíte vidět. Je to všechno sakra povedený. Scott si dokonce odpustil patos, ve kterém je jinak bezkonkurenční. A místo něj tu máme mimořádně realistický středověk (ani romantický, ani temný) včetně několika jednoduchých, ale strašně důležitých myšlenek. Tenhle příběh opravdu není ani v nejmenším z hlubin středověku, ale z horizontů budoucnosti. V posledních pěti minutách je všechno. Hlavně odpověď na to, proč se pořád bojuje a bojovat bude.