Nakladatelské nebe a peklo

24.07.2021
Česká grafická unie
Česká grafická unie

Nakladatelské nebe a peklo

Nechť slouží těm, kdo si chtějí najít nějaké bravurně udělané knížky nebo nedejbože i něco u někoho vydat. Nakladatelství je neuvěřitelné množství. Od těch co do estetiky či výběru děl zcela dechberoucích, jako bylo Florianovo Dobré dílo ve Staré říši, až po ta ryze mafiánská. Vybral jsem tucet svých převelmi oblíbených i pár těch, které mě znechutily.

Petrkov

Už jen kvůli knihám Pavla Čecha. A díky Bohumilu Reynkovi.

Argo

Přes řadu výhrad například k šílené kvalitě některých vydávaných komiksů musím říct, že je to špička co do vydávání mytologie, historické literatury i fantasy. Navíc často v parádní a zcela bezkonkurenční úpravě.

Thyrsus

Klenot na poli miniaturních nakladatelství.

Torst

Obsahově asi to nejlepší, co tu lze najít.

Albatros

V oblasti dobrodružné literatury bez konkurence, miluju jejich nově vydávané ransomovky a foglarovky.

Atlantis

Vydávají několik srdečních autorů. Kunderu, Grasse, Célina...

Meander

Pro tu grafiku. Skromnost. Překvapivost.

Prostor

V žánru moderní historie a politologie špička.

H&H

Pozoruhodná literatura o středověku v brilantní úpravě. Podobně Vyšehrad.

Academia

Tam se objevují vynikající zahraniční věci například z oblasti výzkumu totalitních režimů.

Comics Centrum

Skvěle zpracované překladové komiksy.

Talpress

Celé dospívání moje srdeční záležitost nejdřív díky Terry Pratchettovi, pak kvůli Písni ledu a ohně.

Česká grafická unie

Sice už dávno neexistuje, ale některé jejich knihy byly neuvěřitelně výpravné a graficky nepřekonatelné. Úžasnou vazbu měly i knihy Symposionu a obsahově byla vynikající edice Walden v Nekovaříkově nakladatelství.

Hodně rozhozený je to v oblasti kunsthistorických publikací. Tady má stálou kvalitu Kant, Plus, Universum, Slovart, Paseka, Bigg Boss...

--

A teď tři, s nimiž jsem dobrou zkušenost neudělal, u prvního spíš peklíčko.

Rybka Publishers

Jako naivní student jsem majiteli Rybkovi přinesl po doporučení jistého spolužáka Koury (o něm pojednám později) svou 350tistránkovou diplomku o kolaboraci protektorátních filmařů, na které jsem intenzivně dělal tři roky tady i v zahraničí a dostal za ni Cenu Edvarda Beneše I. řádu. Pan Rybka mi řekl, že má zájem, ať mu ji nechám, že si ji přečte. Pak se dlouho neozýval. Hodně dlouho. A potom se začal vymlouvat, že práce je dlouhá, že i ještě nepřečetl. A potom mi sdělil, že ji ztratil. Ztratil! Dvoukilovou cihlu. Samozřejmě jsem mu to nevěřil a napsal mu, že běda, jestli se něco někdy někde z mé práce objeví... A po třech letech vyšla u Rybky knížka normalizačního záhadologa na stejné téma, kde byla drtivá většina dokumentů identická s těmi v mé diplomce. Náhoda? Nemyslím si.

NLN

Tam jsem se spálil opakovaně, od objednané likvidační "recenze", přes nesplněné sliby až po můj "vypůjčený" rozhovor do cizí knihy bez svolení.

Libri

Když už jsem byl donucen osekat poznámkový aparát na minimum, mohli udělat aspoň korektury. Znehodnocená kniha a osm let práce.