Lidi se dělí na kočičí a ostatní

06.05.2022

Mark Twain tvrdil, že kdyby bylo možné zkřížit člověka s kočkou, byl by mnohem dokonalejší. Akorát ta kočka by si dost pohoršila. Strach z nich měl Napoleon, Hitler i Mussolini. Samí malí muži, kteří se třásli před oduševnělou kráovnou zvířat. Na psa si troufli, na kočku ani omylem. Pes je poslušný, kočka si dělá, co chce. Proto jsem kočičí. Na chalupě ostatně máme 2-11 koček. Dle nálady hlavního kocoura.

Obhajovat kočky v zemi s největším počtem psů na hlavu a se všemi bizarními psími hotely, salóny a hřbitovy je sisyfovská práce. Ale kočky si to zastání zaslouží. Už proto, že kočkovitou šelmu máme ve znaku. Umíte si tam představit mopslíka?

Kočka je totiž osobnost. Jako poživačný Garfield. Sebevědomá jako komiksová Catwoman. Statečná jako pohádkový Kocour v botách. Samostatná jako český Mikeš. Chytrá jako Myšpulín ze Čtyřlístku. A elegantní jako ... no jako žena. Jak dokonaleji ilustrovat přitažlivost, půvab a svůdnost než ohraným "To je kočka!"? Zatímco když někomu nasadíte psí hlavu, je jasné, že z něj okamžitě uděláte záporáka. Toho pak můžete leda vypeskovat, sepsout, při nejhorším zbít jako psa. Ne náhodou nemají tahle slova v základu kočku. Na kočování totiž není špatného vůbec nic, ale když se tváří někdo kysele jak psí víno nebo je studený jak psí čumák, moc zábavy, natož vášně, s ním nebude. Prostě to bude vztah pod psa.

Těžko taky bude někdo nevěřící kocour. Zato pes vždycky. Schytal to už se Starém zákoně, kde se o něm píše jako o zvířeti nečistém a opovrženíhodném. "Dejte pozor na ty psy, dejte si pozor na ty špatné dělníky," navazuje Nový zákon. To kočky se objevovaly už v egyptském náboženství a jejich podobu na sebe bralo hned několik božstev. Ve starém Egyptě ostatně už zdomácněly, předpovídaly prý budoucnost a jejich zabití se trestalo smrtí. I v mnoha dalších náboženstvích byla jejich role výrazná. Kočky jsou holt oduševnělé.

A samozřejmě čistotné. Všechno pěkně zahrabou a ještě se umyjí. I kdyby bylo počasí, do kterého by psa nevyhnal. Kolik kočičích výkalů vidíte na ulici? Kočka je tichá. Nebo vás někdy vyděsila štěkotem zpoza plotu? Kočka vás nenapadne. Pokud si to tedy nezasloužíte. Kočka si na nic nehraje a určitě na vás nebude dělat takové ty vyděračské psí oči. Jen si sem tam na vás sedne a trochu zapřede, no. Taky za vámi neběhá jak pes, prostě se vám pod nohama rovnou motá, takže vás tak trochu vede. Říká se, že kočky chtějí vládnut, zatímco psi sloužit. Něco na tom bude.

Vědci sice objeví každou chvíli něco jiného, ale poslední japonská studie na kočičí téma jasně praví, že kočky jsou chytřejší, protože si lépe pamatují. Vždycky poznaly, ze které ze dvou misek před čtvrt hodinou jedly. Jakmile tedy vyrazíte někam, kde je schované jídlo, už ji máte pod nohama. Kočky navíc podle výzkumu lépe reagují na naše gesta, výraz tváře a dokonce poznají emoce. Kočky se navíc zdají chytřejší už proto, že jsou při řešení úkolů samostatnější.

Dle mého čistě soukromého pozorování je to úplně stejné jako s lidmi. "Kočičí" ženy jsou opravdu jiné, než ty povahově "psí". Z druhé strany to posoudit neumím. Kočičí povahy mi připadají hrdější, nezávislejší, ale i záludnější, zatímco psí oddanější, odhadnutelnější, ale i nudnější. Mám podezření, že vzhledem k vřelejšímu vztahu ke kočkám si mě kolem prstu lépe dovedou omotat ty první.

Britský sociální psycholog Samuel Gosling zkoumal, jaký vliv má naše povaha na to, jaké zvíře máme doma nebo aspoň radši. Došel k závěru, že "psí lidé", jsou víc společenští a při zemi, zato ti "kočičí" milují originalitu a jsou povahově nevypočitatelnější. I psi jsou podle Goslinga družnější, věrnější a závislejší, zato nezávislé kočky jsou s vámi prostě jen tak dlouho, dokud je to baví a pak si klidně zmizí. Zdánlivě bez příčiny. Ale kočka vždycky ví, co dělá. A proč.

A navíc. Kdo by nechtěl žít devět životů?