Kořeny hudby a koncert roku v podání Heilung

Ten pocit, když vás mrazí v zádech dvě hodiny v kuse. Vtáhne vás to do neuchopitelných časů, kdy se z rituálů teprve v bolestech rodily hudba i tanec, kdy se krása mořila krví, kdy se bozi ještě procházeli hvozdy a pohanští šamani nerozlišovali mezi zaklínáním, proslovy, radami, prosbami, zaříkáváním, rozkazy a magií.

Narazíte na ozvěny vikingské mytologie, ale sáhnete si ještě hloub, do časů germánských, keltských až k základům naší civilizace. Tohle Heilung umí jako nikdo. Zatímco geniální norská Wardruna je vznešená a setrvává ve světě vikinské mytologie a historicky přesných skaldských veršů, dánsko-německo-norský folk je v podání mysteriózního Heilungu divoký, rytmický, exaltovaný a krajně znepokojivý. Plný ptačích lebek, zkroucených kořenů, burácivých bubnů, krkavčího křiku, zvonění mečů a kovadlin a výkřiků tak naléhavých, že se i země pohne.

Přívalu dunění a zmítání změti bubeníků, seversky drsných slov a křiků tanečnic, hrdelního mručení kouzelníků, hřmotných mnohohlasných vokálů bojovníků i nebeského ženského zpěvu podlehne jak urputný šermíř v kůžích, tak metalák zvyklý na brutální nálož, ale i intelektuálky vytříbených vkusů a mravů. Taková je síla divadla o naší duši, které se včera odehrálo ve Fóru Karlín. Divoch v nás se probouzí, každý tón rezonuje celým tělem a hudba míří k nejniternějšímu jádru všech tužeb, které se zve dokonalost, podstata nebo prostě skutečnost.