Album roku

Jednoduše Bob Dylan. A taky Paul McCartney... 

Před pár dny vyšla pro mě nečekaná deska McCartney III, takže je najednou jasno, že letos kralovali skoro osmdesátníci. Nevím o ničem, co by mělo na polovinu songů chlápka, kterému je o dva víc než Zemanovi. A čtyři věci jedou v mé hlavě pořád dokola: Deep Down, Women And Wives, Deep Deep Feeling a Long Tailed Winter Bird... Vrcholem je pak básnická dokonalost ještě o rok staršího Boba Dylana Rough and Rowdy Ways. Tam je skvělý všechno, třeba Black Rider nebo False Prophet. Ale naprostým vrcholem nejen alba, ale i celého roku je desetiminutová balada Key West. Tam je vměstnaný pocit, který někde v hloubi máte, ale nevíte, jak ho popsat. Horizont všeho.